Dobrovolníci ve zdravotnictví 2

Pomáhají dětem i seniorům, snaží se prozářit šedivou nudu nemocničních dní, rozveselit ty, kterým už mnoho důvodů k humoru nezbývá. To vše ve svém volném čase a bez nároku na odměnu. Ano, hádáte správně, po delší době se opět vracíme k dobrovolníkům ve zdravotnictví.

Jak praví učená publikace, ve Všeobecné deklaraci o dobrovolnictví nalezneme tuto definici: „Dobrovolnictví je svobodně zvolená činnost, konaná ve prospěch druhých bez nároku na odměnu. Dobrovolnictví je základním stavebním prvkem občanské společnosti. Uskutečňuje nejvznešenější aspirace lidstva – touhu po míru, svobodě, příležitostech, bezpečí a spravedlnosti pro všechny.“ Tolik úvodem.

K dobrovolnictví není vesměs třeba nic speciálního, snad kromě věku – v drtivé většině ústavů a nemocnic musí být dobrovolníkům minimálně 18 let. Měli by také dobře snášet specifické nemocniční prostředí. Nejdůležitější ale je to, co má každý dobrovolník uvnitř – touha nezištně pomoci těm, kteří pomoc potřebují.

Je už pak jen na vás, jakou konkrétnější podobu zvolíte, většinou není třeba mnoha formalit. Jako dobrovolník můžete pomáhat pacientům krátit volné chvíle, zpříjemnit jim pobyt na pokojích nebo se o ně starat v čekárnách ambulancí. Můžete si vybrat dětskou nemocnici i ústav pro dlouhodobě nemocné. To hlavní ale zůstává – jakožto dobrovolník pomůžete naplnit úsměvem a pohodou životy pacientů, kteří i díky vám překlenou těžké období života a nezůstanou osamoceni.